libor@libornovotny.cz Kniha návštěv

Vzdálenosti se zkracují, svět se zmenšuje. Je však cestování výsadou až třetího tisíciletí? Samozřejmě ne. Vzpomeňme na výpravy starých Egypťanů do tajemné země Punt. To už je pěkných pár tisíc let. A víte, kde je největší starořímské pohřebiště? No přece v Hierapolis u lázní Pammukale v dnešním Turecku – nemocným Římanům zbyly poslední síly na dvoutisícikilometrovou cestu, ale na vyléčení to obvykle nestačilo. Bibličtí apoštolové se rozprchli po celém světě, urazili pěšky tisíce kilometrů, mnohdy zcela nehostinnou krajinou. Marco Polo obešel po svých a na koni čtvrt zemského kvadrantu tam a zpět. Kryštof Kolumbus se plavil až na konec světa, jeho lodníci se jistě báli pádu do propasti za krajem zemské desky. Abych nezmiňoval jen cizáky – co Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a jeho „Putování aneb Cesta z království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící“? A pak je tu taky Emil Holub, Alberto Vojtěch Frič, Eskymo Welzl, František Běhounek, Eduard Ingriš, Hanzelka a Zikmund. A další a další.

Prosím vstupte tedy do světa exotických dálek a toulejte se se mnou. Vyberte si vlevo zemi a klikněte.

Aktuality:

Prodloužený víkend v květnu jsme využili k návštěvě Ruska (Moskva, Petrohrad, Carské Selo a Peterhof), fotogalerie Moskva, Petrohrad a video.

A o prázdninách jsme se vydali na trochu dobrodružnější putování po Západní Africe (Ghana, Togo a Benin). A cesta to byla opravdu zážitková a nezapomenutelná. Syn onemocněl (takže jsme měli možnost poznat i pravou africkou nemocnici), při spaní v domorodých chýších se nám po zemi proháněl sklípkan, z vúdú rituálu nás hnali mačetami, na prahu srubu se nám přes noc uložila tři prasata bradavičnatá (musel jsem je nakopat do zadku, a to doslova) - zatímco nám z druhé strany na dveře verandy bušili paviáni, jedli jsme řekomyši, na pěším safari jsme kvapně ustupovali před slonem, všichni jsme si aspoň jednou zaprůjmovali (a někteří i zazvraceli), na záchod jsme občas využili "bush toilet" (tedy odskočili jsme si do buše, stylové to bylo zejména za značkou označující konec města Serou), jindy jsme měli společný kbelík zasypávaný pískem pro deset lidí, místo umývadla a sprchy často jen voda v kbelíku nanošená z barelu a polévání miskou z kalebaše. Atd.

Ale podmínky a rizika jsme znali a šli do toho dobrovolně. A to, co jsme viděli, už možná za pár let nikdo neuvidí, protože "pokrok" se nedá zastavit a už dnes je vidět, že ta pravá Afrika pomalu mizí. A tak je celkový dojem z cesty veskrze kladný. Nádherná příroda, pozitivní a příjemní lidé, starobylá náboženství, rituály a zvyky, po staletí neměnná architektura domorodých hliněných vesnic (pro mne to nejzajímavější ze Západní Afriky). Prostě jsme rádi, že jsme to vše viděli a zažili. Nejsem si jistý, zda tu atmosféru a krásu dokáží zprostředkovat fotky, ale zkuste se podívat a zhodotit to sami.

Fotky Ghana, Togo, Benin a video z celé cesty (přes hodinu a čtvrt, je v rozlišení FullHD, takže je lepší si jej rozkliknout na celou obrazovku).

*****

Na Palmknihách a Alze se prodává má kniha Dobré prase všecho spase. Doporučuji ;-). A prozatím zcela zdarma si můžete stáhnout knihu A co když to je jinak.

Záznam TV pořadu Travel Journal s Liborem Novotným, Indonésie:

Záznam TV pořadu Travel Journal s Liborem Novotným, Kostarika:

Vybrané reportáže z TV magazínu Outdoor (TV Fanda, TV Nova Sport) z dubna až června 2013:

(Horší kvalita je daná tím, že reportáže Outdooru jsou k prohlídnutí či stažení na internetu bohužel jen v tomto rozlišení, v TV to šlo v plném rozlišení a v mnohem lepší kvalitě, jak obraz, tak zvuk - podkladová hudba tam nepřehlušovala doprovodný text. Co se dá dělat, pro představu to snad stačí.)

11. října 2013 jsem byl hostem Jana Rosáka v živém vysílání pořadu Šťastnou cestu na ČRo2.