Srí Lanka - úvod

Termín:

9. – 18.3.2007

(CK FIRO Tour)

Srí Lanka

Srí Lanka, Šrí Lanka, Šrílanská demokratická socialistická republika, sinhálsky Šrí Lanka pradžátantrika samádžavádi džanarádžaja, tamilsky Llangai čananájaka sósalisa kudijarasu – stát na ostrově Cejlon v jižní Asii; 65 610 km2, 18,1 mil. obyvatel (1995), hustota zalidnění 276 obyv./km2, hlavní město Colombo (615 000 obyvatel, 1990); úřední jazyk sinhálština a tamilština, měnová jednotka 1 srílanská rupie (LKR) = 100 centů. Administrativní členění: 25 oblastí.

Pobřeží ostrova je nízké, zčásti lemované korálovými útesy, na severu členitější. Za širokou pobřežní nížinou se ve vnitrozemí zvedají vysoká, často skalnatá pohoří (nejvyšší Pidurutalagala, 2 524 m n. m.). Krátké vodné řeky. Tropické vlhké podnebí s monzunovými dešti. Tropická vegetace vždyzelených lesů s bohatým druhovým složením, dále travnaté a kulturní porosty.

Obyvatelstvo tvoří Sinhálci (83 %, 1991), Tamilové (9 %) a Moorové (8 %). Náboženství buddhistické (69 %, 1981), hinduistické (16 %), muslimské (8 %), křesťanské (8 %). Přirozený přírůstek obyvatel 1,4 % ročně (1995). Střední délka života mužů 70 let, žen 75 let (1995). Negramotnost 13 % (1991). Urbanizace 22 % (1995).

Rozvojový stát s významným plantážním zemědělstvím a těžbou nerostů; hospodářsky poznamenáno dlouhotrvající občanskou válkou na severu země. Hrubý národní produkt 600 USD/obyv. (1993). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 46 % v zemědělství, 18 % v průmyslu (1992). Obdělává se 29 % plochy, louky a pastviny pokrývají 7 %, lesy 33 % území.

Zemědělství je orientováno na rostlinnou výrobu. Nejvýznamnější plodinou je čajovník (240 000 t čaje, 1994, 4. místo na světě), dále se pěstuje rýže (2,6 mil. t), palma kokosová (1,7 mil. t ořechů), kaučukovník (102 000 t), cukrová třtina, kasava. Chov skotu (1,6 mil. kusů, 1994), buvolů, koz. Rybolov. Těží se grafit, titan (80 000 t, 1993), drahokamy, sůl. Průmysl textilní, potravinářský, petrochemický (z dovážené ropy), hutnický, strojírenský. Hlavní přístavy Colombo, Galle, Trincomalee. Rozvinutý cestovní ruch; 450 000 zahraničních návštěvníků ročně (1995), příjmy z mezinárodního cestovního ruchu 248 mil. USD (1995).

Nejstarší osídlení v paleolitu vystřídali předchůdci dnešních Veddů a od 6. stol. př. n. l. předchůdci Sinhalců. První ostrovní stát založil v 2. pol. 3. stol. př. n. l. Dévánampija Tissa († 207 př. n. l.); zasloužil se o šíření buddhismu. 2. stol. př. n. l. – 13. stol. n. l. vpády Tamilů, 1017 – 77 byla Srí Lanka provincií říše Čólů; ve 12. stol. obnovil Parákramabáhu I. Veliký jednotnou říši, která se později rozpadla na královské Kandy ve středu ostrova, Jápané na severu a Kótté na jihozápadě. V 16. stol. pronikli na ostrov Portugalci, od 1658 Holanďané a v 18. stol. Britové. V roce 1802 se ostrov stal britskou korunní kolonií. 1828 zavedeno pěstování kávy, 1867 čaje. Srí Lanka se stala 4. 2. 1948 nezávislým dominiem a 22. 5. 1972 republikou. V 80. a 90. letech se vystupňoval vleklý konflikt s tamilskými separatisty, v němž 1987 – 90 intervenovala na žádost srílanské vlády indická vojska a který si vyžádal desetitisíce obětí.

Srí Lanka je nezávislá republika, člen Commonwealthu. Hlavou státu je prezident, volený obyvatelstvem na 6 let. Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění (225 členů, funkční období 6 let). Poslední parlamentní volby se konaly 16. 8. 1994. Prezidentka Čandrike Bandáranájaka Kumaranutungová (* 29. 6. 1945).

Letošní jarní dovolenou jsme plánovali společnou s dětmi, snažili jsme se tedy najít termín zahrnující jarní školní prázdniny. Horkým favoritem byla Venezuela, měli jsme dokonce již objednaný zájezd s poznávací částí v deltě Orinoka, se stolovými horami a vodopádem Angel, zakončený pobytem na Isla Margharitě. V agentuře nás ale nepotěšili – jejich pohled byl sice velmi optimistický („je to skvělé, letenky jsou, vybraný hotel je také volný, jen ta poznávací část vypadla, ale to určitě nebude vadit“), ale my bychom spíše oželeli ten pobyt než Orinoko.

Hledali jsme tedy dál a našli jsme dvě varianty – kratší Srí Lanku a dvoutýdenní Vietnam. Starší půlce, tedy nám rodičům, se asi více líbil Vietnam, ale tentokrát měly právo volby děti a ty zvolily Putování Cejlonem – Za vůní čaje.

FIRO Tour tentokrát stálé zákazníky odbyl a nedal nám skoro žádnou slevu, ale co se dá dělat. Zájezd byl relativně levný (protože krátký), chtěli jsme jej alespoň prodloužit o pár dní u moře, ale nebyly letenky. Až později jsme zjistili proč. Nízká cena je dosažena za celu levných letenek na charterových letech provozovaných holandským Martin Airem (Amsterodam – Colombo – Male), které lítají jednou týdně a jsou celkem vyprodané, protože kombinují Srí Lanku s Maledivami. Prodloužení na méně než týden tedy nepřipadá do úvahy a celý týden nám cestovka nenabídla, ale stejně by to asi pro nás bylo moc.

A tak jsme 9. března 2007 brzy ráno, vlastně ještě v noci, mohli vyrazit. Auto jsme nechali v garážích na Balabence, předem přes internet objednaný taxík přijel právě včas, na letišti vše klaplo a odbavili nás až do Colomba. Místa byla již rezervována, nebyli jsme tedy za sebou, jak obvykle žádáme, ale i místa vedle sebe tentokrát vyhovovala, protože do Amsterodamu nám uspořádání 3 + 1 tolik nevadilo, a při dlouhém letu jsme seděli 2 + 2. A dokonce při obou dlouhých letech (tam i při návratu) jsme měli volné sousední sedadlo v prostřední třímístné části, což je velmi pohodlné, jednak si lze na volnou sedačku odložit věci pohodlněji než do kapes sedadel před koleny, jednak se lépe natahují nohy a lokty do strany.

Nepříjemné ale bylo čekání v Amsterodamu. Ranní let z Prahy byl asi levnější než pozdější dopolední, byli jsme tedy nuceni čekat na amsterodamském Shipholu 6 1 hodiny. A díky přísným předpisům EU bez možnosti mít s sebou levnou vodu, tedy nuceni kupovat půllitrovky za 2,2 eura.

S dlouhým čekáním jsme samozřejmě počítali a byli jsme vybaveni časopisy a knížkami, když už jsme měli unavené oči, šli jsme se projít po letišti. Mimo jiného je zde prodejna suvenýrů Muzea starých mistrů, která má svůj výstavní miniprostor, kde zrovna probíhá výstava starých holandských mistrů. Sice zde nejsou žádní Rembrandti, ale stejně jsou šerosvitové obrazy pijáků ze středověkých krčem a fantaskní venkovské krajiny na supermoderním letišti docela zajímavým zážitkem. Stejně jako uprostřed křižovatky několika terminálů dvojsocha sedících Bumbrlíčků opírajících se o sebe zády, z pevného patinovaného plechu, která láká k posezení na Otesánkově klíně.

Martin Air se od našeho posledního letu s touto společností polepšil. Letěl načas a přestal sluchátka prodávat za nesmyslná 3 eura. Tentokrát byla zapůjčena zadarmo, bylo je ale možno i koupit za 4 eura, což už není tak nesmyslné jako dříve, protože jejich speciální dvojkonektor používaný v letadlech je nyní realizovaný jako adaptér, který lze posléze použít v jakémkoliv letadle i se svými vlastními sluchátky (třeba od své MP3), nebo lze tato sluchátka bez konektoru použít ke své MP3, kameře nebo i jinému zařízení.

Jídlo bylo výborné, dokonce i pití bylo relativně dost. Červené víno sice jen k večeři, zato vynikající, burgundského typu. S fádní frankovkou u ČSA nesrovnatelné. Mimo hlavní jídlo by bylo jen za peníze, ale při jídle nám bez problémů nalili i druhý pohárek.

Let samotný byl výjimečně klidný, většinu cesty jsme pročetli (filmy a pořady na centrálních obrazovkách nic moc, samotné monitory také měly svá nejlepší léta dávno za sebou a každý z nich se vyznačoval jiným barevným odstínem – bylo zajímavé sledovat, jak šaty jsou na monitoru před námi žluté, na vedlejším modré, na monitorech více vepředu zase zelené vlevo a fialové vpravo). Přílet na Srí Lanku podle letového řádu je časně ráno, ale po odečtení 4 hodin a 30 minut (!) časového posunu jsme vlastně v letadle ani nestihli usnout.