Malajsie - úvod

Termín:

29.7. – 10.8. 2013

(CK China Tours)

Malajsie je volená federativní konstituční monarchie v jihovýchodní Asii, rozkládající se na jihu Malajského poloostrova a na severu ostrova Borneo. Jejími sousedy jsou Indonésie, Brunej, Singapura Thajsko. Od Filipín ji oddělují dva úzké průlivy a Suluské moře mezi nimi.

Nejstarší obyvatelé přišli 300 př. n. l. z jižní Číny. Do konce 1. století vytvořili prosperující obchodní společnost, která byla ve spojení s Indií i Čínou. Roku 1509 byla Malaka dobyta Portugalci, čímž začala evropská nadvláda nad zemí. Brzy se stala centrem výnosného obchodu s kořením. Roku1614 byli vystřídáni Nizozemci, kteří v zemi zůstali na 200 let. S Nizozemci začal upadat obchod s kořením. V 17. století byl poloostrov sjednocen. Roku 1795 Britové získali Malaku a roku 1819přístav Singapur. Roku 1824 převzali nad celou Malajsií správu Britové. Za druhé světové války byla okupována Japonci.

Po válce začíná malajská válka za nezávislost a sjednocení. Na poloostrově vznikla Malajská komunistická strana, která pod vedením komunistické Číny bojovala s Brity. Reakci na nástup komunistů na poloostrově vznikla antikomunistická a antikoloniální koalice, která komunisty porazila a ve volbách v roce 1955 získala většinu. Roku 1957 dosáhla nezávislosti. Roku 1963 byly připojeny ostrovní státy Sarawak a Sabah na Borneu. Roku 1965 opustil federaci ostrov Singapur a vyhlásil nezávislý městský stát, tím získala Malajsie konečné dnešní hranice. Malajsie je člen OSN a Commonwealthu.

Malajsie se člení na 13 spolkových států a 3 spolková teritoria. Devět z nich jsou monarchie (vládce Perlisu má titul rádža, vládce Negeri Sembilanu titul „Yang Di-Pertuan Besar“, ostatní jsou sultanáty), Sabah, Saravak, Malaka a Pulau Pinang jsou republikami.

Pevninská část státu je hornatá. Pohoří se směrem na jih snižují. Na jihu země převládají nížiny. Ostrovní Malajsie má bažinaté pobřeží a ve vnitrozemí vysoké hory. Podnebí je rovníkové s vysokými teplotami a vysokou vlhkostí po celý rok. Monzuny přinášejí každý rok hojné srážky. Horské oblasti jsou pokryty tropickým pralesem. Mezi nejvzácnější živočichy patří orangutan, tygr či nosorožec.

Malajsie má 27 700 000 obyvatel, které je tvořeno pestrou směsicí ras. Přibližně 50% jsou Malajci, 30% Číňané, 9% Indové a další domorodé národy. Politickou moc v zemi mají v rukou Malajci, ale Číňané ovládají hospodářství. Hlavním náboženstvím je islám (55% obyvatel). V zemi jsou četné menšiny buddhistů (17%) lidí, kteří vyznávají některé z čínských náboženství (12%), hindiuistů (7%) a křesťanů (6%). Podle neziskové organizace Privacy International mají obyvatelé Malajsie světově nejnižší tzv. index soukromí (ukazatel reflektující dodržování osobních práv, zejména práva na soukromí).

*****

Pokračování zájezdu Singapur a Malajsie, malajská část.

Za mostem spojujícím Singapur s Malajsií měníme logicky autobus, už na nás čeká i na malajské poměry maličký průvodce Shaukanni. Není už nejmladší, chvíli jej zkoumáme a nevíme, co si o něm myslet, ale vyklube se z něho velice živý, vtipný a přátelský společník, vždy ochotný a příjemný, každou chvíli si nás fotí svým smartphonem a organizuje i společné fotky, na které by jinak nedošlo. A fotky nám pak přeposílá do mailu, sice v nízkém rozlišení, ale aspoň něco. Jeden z nejlepších místních průvodců, co s námi kdy byli.

Jedeme po pěkné dálnici, s jednou hygienickou zastávkou. U stánků si kupujeme nějaké banánové lupínky a sušenky, které nám tvarem připomínají skvělé rýžové sušenky z Bornea, jen v menším provedení. Ty bornejské ohromně chutnaly nám i všem, kterým jsme je přivezli – a to jsme vezli asi 10 balíků ve speciální tašce. Bohužel s prodavačkou se nedaří domluvit a ani neví, z čeho ty jednotlivé balíčky vlastně jsou. Takže to riskneme. Risk nevychází, sušenky nejsou nic moc. Sice je sníme, ale bornejským rýžovým nesahají ani po kotníky.

Ono to s tou domluvou je tady hodně těžké. Všichni mluví anglicky, všichni si navzájem rozumí mezi sebou, ale už ne s cizinci. My nerozumíme jejich měkké, zpívané a šišlavé angličtině, oni zase té naší. Když mám platit „čvešl“, tak se musím ptát natřikrát, a stejně mně nakonec musí na kalkulačce ukázat naťukanou dvanáctku. Když si objednám tři porce polévky, zeptá se mě prodavač, zda opravdu tři. Potvrdím tři a dostanu dvě. A některým prodavačům nerozumím ani slovo, i když třeba Japonci problém s porozuměním u téhož prodavač nemají žádný, přestože se také domlouvají anglicky. Až ke konci si začínám zvykat a dokonce budu jednou italskému turistovi tlumočit z (malajské) angličtiny do (evropské) angličtiny.

Podobné zmatky působí ukazování množství na prstech. Když objednávám tři, tak ukazuji palec, ukazovák a prostředník. Malajec nechápe, či lépe řečeno myslí, že ukazuji osm, což se mu nezdá. Ono totiž v Asii ukazují čísla do deseti na jedné ruce. Jednička tak není vztyčený palec, ale ukazovák, dvojka ukazovák s prostředníkem atd. Pětka je pak zavřená dlaň bez žádného prstu (nula se neukazuje). Vztyčený palec značí plus pět, takže samotný palec znamená šest, palec a ukazovák sedm, a tak podobně až do desítky – pěti rozevřených prstů.

Všechna videa z Malajsie