Jižní Afrika - úvod

Termín:

listopad 2004

(CK ČEBUS Brno)

Původně jsme už na letošní květen plánovali úplně jiný zájezd do jihoafrického regionu, který byl ale pro nedostatek účastníků na poslední chvíli zrušen. Ale asi po pěti dnech od zrušení „Cesty třemi zeměmi“ nám volala paní Pálenská (Blanka) z brněnské cestovní kanceláře ČEBUS, že má volná místa pro říjnový zájezd do JAR s předprodloužením u Viktoriiných vodopádů. Měla nás totiž už několik let evidované jako potenciální zájemce o tuto oblast a v rámci doplnění volných míst nám tedy zavolala.

Program se nám líbil, hlavně proto, že v něm nebyly volné dny, které by jej zbytečně prodlužovaly (všechny ostatní cestovky měly letos program na 16 dnů bez Viktoriiných vodopádů, takže v případě prodloužení o další 3 dny už by nám chyběla dovolená), byl také o něco levnější, se zahrnutou plnou penzí a s výlety většinou v ceně. Přesto se nakonec po zaplacení všech poplatků, tax, pojištění atd. cena vyšplhala na docela vysokou částku, ale levněji takový zájezd asi zorganizovat nejde.

S paní Pálenskou jsme pak komunikovali velmi často telefonicky a poštou, nakonec stačila jen jedna návštěva Brna k vyřízení všech náležitostí. Ale celou dobu jsme měli pocit, že se s námi počítá a že se skutečně poletí, což u ostatních cestovek nefunguje – obvykle přijde jeden dopis 10 dnů před odletem a tím pádem je klient v určité nejistotě, jaký je vlastně stav příprav. Zde jsme byli informováni průběžně a podrobně o každém vyřízeném razítku do pasu. A to nám vyhovuje.

Zimbabwe, Zimbabwská republika, anglicky Republic of Zimbabwe – stát ve vnitrozemí jižní Afriky; 390 757 km2, 11,3 mil. obyvatel (1995), hustota zalidnění 29 obyvatel/km2, hlavní město Harare (1,2 mil. obyvatel, 1992); úřední jazyk angličtina, měnová jednotka 1 zimbabwský dolar (ZWD) = 100 centů. Administrativní dělení: 8 provincií a 2 samosprávná města.

Zvlněná náhorní plošina Matabele (1 000 – 1 500 m n. m.) se sklání k severu a jihu do tektonických sníženin. Na východě pohoří Inyanga (2 592 m n. m.), na západ zasahuje poušť Kalahari. Hlavní řeky jsou pohraniční Zambezi na severu a Limpopo na jihu. Tropické pasátové podnebí je zmírněné nadmořskou výškou, srážky 500 – 1 000 mm ročně. Převládají savany a řídké savanové lesy, na návětrných východních svazích hor Inyanga rostou vždyzelené tropické vlhké lesy.

Obyvatelstvo tvoří zejména bantuští černoši; nejpočetnější jsou skupiny Šona (71 %, 1982) a Ndebele (16 %), dále Evropané (2 %). Náboženství křesťanské (45 %, 1980), animistické (40 %). Přirozený přírůstek obyvatel 2,5 % ročně (1992). Střední délka života mužů 58 let, žen 62 let (1992). Negramotnost 15 % (1995). Urbanizace 27 % (1990).

Rozvojový stát s relativně vyspělým průmyslem a významnou těžbou surovin. Hrubý národní produkt 540 USD/obyv. (1993). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v zemědělství 26 % (1993), v průmyslu 26 % (1993). Obdělává se 7 % plochy, pastviny pokrývají 13 %, lesy 23 % území (1994).

Pěstuje se kukuřice (2,3 mil. t, 1994), cukrová třtina (4,1 mil. t), kasava, pšenice, tabák (182 000 t), sója, bavlník. Chov skotu (4,5 mil. kusů, 1994), koz, ovcí. Těžba dřeva (8,1 mil. m3, 1993). Těží se zlato, chrom, nikl, azbest, uhlí, měď. Průmysl potravinářský, hutnický, chemický, textilní. Hustá síť železniční; silniční síť nekvalitní. Zimbabwe využívá námořní přístavy Maputo a Beira v Mosambiku.

O dávné kultuře Wakarangů, předchůdců dnešních Šonů, svědčí staré stavby Zimbabwe a zprávy o říši Monomotapa. Po roce 1840 ustavili na jihozápadě stát Ndebelové, kteří přišli po zulské expanzi z jihu. 1891 – 1923 území ovládáno Britskou jihoafrickou společností C. Rhodese; podle něho nazváno Jižní Rhodesie. V roce 1923 byl statut změněn na samosprávnou britskou korunní kolonii. 1953 – 63 součást Federace Rhodesie a Ňaska. V roce 1965 I. Smith jménem bělošské menšiny jednostranně vyhlásil nezávislost; vystaven mezinárodním sankcím, čelil partyzánskému boji černošských osvobozeneckých organizací ZAPU a ZANU. Po složitých jednáních byla 18. 4. 1980 předána moc černošské většině a vyhlášeno nezávislé Zimbabwe. Ve volbách zvítězila strana ZANU R. G. Mugabeho. – Zimbabwe je nezávislá republika, člen Commonwealthu. Hlavou státu je prezident, volený Poslaneckou sněmovnou na 6 let. Zákonodárným orgánem je jednokomorová Poslanecká sněmovna (150 členů, funkční období 6 let).

Jihoafrická republika, JAR, anglicky Republic of South Africa – stát v jižní Africe u pobřeží Atlantského a Indického oceánu; 1 219 080 km2, 40,3 mil. obyvatel (1994), hustota zalidnění 33 obyv./km2, hlavní město Pretoria (526 000 obyvatel; aglomerace 1,08 mil., 1991); jedenáct úředních jazyků (angličtina, afrikánština a černošské jazyky); měnová jednotka 1 rand (ZAR) = 100 centů. Administrativní členění: devět provincií.

Pobřeží málo členité, lemované většinou jen úzkými nížinami. Ve vnitrozemí převládají náhorní plošiny a hornatiny. Na jihu vystupují Kapské hory (Swartberge, 2 326 m n. m.) s vnitrozemskými plošinami Great Karroo a Little Karroo. Směrem k severu se zvedá Great Escarpment (Velký sráz), omezující rozsáhlé náhorní plošiny ve výšce 1 200 – 2 000 m n. m. Velký sráz je nejvyšší na jihovýchodě pod názvem Dračí hory (Drakensberg, 3 312 m n. m.). V severní části JAR pánev Kalahari. Podnebí je většinou subtropické, na východě vlhké, na západě suché až pouštní, ve vnitrozemí silně kontinentální. Krajní sever zasahuje do tropů. Říční síť je na východě hustá, na západě a severozápadě většinou jen občasné toky. Nejvýznamnější řeky Oranje s přítokem Vaal (do Atlantského oceánu) a hraniční Limpopo (do Indického oceánu). Velmi pestrá vegetace od vždyzelených subtropických lesů na východním pobřeží po různé typy savan (převládající typ) až pouští na západě.

22 národních parků (6 % území státu) chrání zejména stáda zvěře (sloni, buvoli, nosorožci, lvi, antilopy, aj.): Krugerův národní park (na severovýchodě, 19 500 km2), Kalahari Gemsbok (severozápadě), Natal Drakensberg, West Coast atd.

Obyvatelstvo rasově i etnicky pestré: černoši 76 % (nejpočetnější Zuluové a Xhosové), běloši 13 % (Afrikánci, Angličané), míšenci 8,5 %, Asijci (hlavně Indové) 2,5 %. Náboženství křesťanské (68 %, zejména protestanti), animistické. Přirozený přírůstek obyvatelstva je 2,6 % ročně (1994), střední délka života mužů je 73 let, žen 81 let. Negramotnost asi 55 % (odhad 1994). Urbanizace 49 % (1991).

Vyspělý průmyslový stát s velkým nerostným bohatstvím, hospodářsky nejvýznamnější v Africe. Po zrušení apartheidu a po uvolnění mezinárodních sankcí prudký rozvoj ekonomických aktivit. Hrubý národní produkt 2 930 USD/obyv. (1994). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 13 % v zemědělství, 24 % v průmyslu. Orná půda pokrývá 11 % území, pastviny 67 %, zalesněno je 7 % (1993).

Pěstují se zejména obilniny (nejvíce kukuřice a pšenice), brambory, luštěniny, cukrová třtina, bavlník, olejniny, ovoce, zelenina. Významný chov ovcí (32,6 mil. kusů, 1991) a skotu. Těží se zlato (600 t, 1991, 1. místo na světě), platina (136 t, 1. místo na světě), chrom (4,3 mil. t, 1. místo na světě), mangan (3,5 mil. t, 2. místo na světě), diamanty (4. místo na světě), uranové rudy, železné rudy (29 mil. t, 1991), uhlí (172 mil. t, 1991). Komplexní průmyslová základna, významný průmysl hutnický, strojírenský, chemický a petrochemický, elektrotechnický, potravinářský. Hustá dopravní síť, významná námořní doprava (přístavy Kapské Město, Durban, Port Elizabeth). Prudký rozvoj cestovního ruchu (4,7 mil. zahraničních turistů, příjem 1,6 mld USD, 1995).

Nejstarší obyvatelstvo Sanové a Khoinové, v 1. tis. přišly od severu bantuské kmeny. V roce 1652 Nizozemská východoindická společnost založila kolonii v Kapsku, kde se usazovali evropští kolonisté, zvláště Holanďané, Němci a francouzští hugenoti. Jejich potomci, nazývaní Búrové – farmáři, dnes též Afrikánci, se při pronikání do vnitrozemí střetávali s Khoiny a na východ s Xhosy. Za napoleonských válek obsadili Kapsko Britové. Mnozí Búrové odcházeli na sever, kde založili BÚRSKÉ REPUBLIKY. V roce 1838 A. Pretorius (1798 – 1853) porazil kmen Zulů. Vojenská aktivita Zulů vyvolala rozsáhlá etnická přeskupování a migrace. V letech 1899 – 1902 v búrské válce Britové ovládli celé území, které bylo v roce 1910 nazváno Jihoafrická unie a získalo statut dominia. 1915 přičleněna bývalá německá jihozápadní Afrika. V roce 1948 zvítězila ve volbách afrikánská Národní strana a zahájila politiku APARTHEIDU včetně vytváření bantustanů pro africká etnika. Tato politika odsouzena mezinárodním společenstvím, na JAR uvaleny sankce. Odpor Afričanů představoval zvláště ANC. V roce 1961 jihoafrická bělošská vláda vyhlásila jednostranně republiku. Politické ovzduší napjaté, časté ozbrojené srážky a nepokoje. Demontáž apartheidu zahájil prezident De Klerk v roce 1990. Proces demokratizace dovršily nová ústava a první multirasové volby 1994, v nichž zvítězil ANC. Ustavena vláda národní jednoty v čele s prezidentem N. Mandelou.

JAR je nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident, volený Národním shromážděním. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament složený z Národního shromáždění (dolní komora) se 400 poslanci (200 voleno přímo na základě poměrného zastoupení, 200 delegováno provinciemi v poměru k počtu obyvatelstva) a Senátu s 90 poslanci delegovanými devíti provinciemi po deseti členech. Ústavodárné shromáždění tvoří členové obou komor parlamentu; jeho úkolem je vypracovat definitivní podobu ústavy.

Svazijsko, Svazijské království, anglicky Kingdom of Swaziland, svazijsky Umbuso we Swatini – vnitrozemský stát v jižní Africe; 17 364 km2, 913 000 obyvatel (1995), hustota zalidnění 53 obyv./km2, hlavní město Mbabane (47 000 obyvatel, 1990), sídlo krále a parlamentu Lobamba; úřední jazyk angličtina a svazijština, měnová jednotka 1 lilangeni (SZL) = 100 centů. Administrativní dělení: 4 distrikty.

Náhorní plošiny (až 1 862 m n. m.) se stupňovitě sklánějí k východu do nížin. Suché subtropické podnebí, průměrné teploty v únoru 23 °C, v červenci 14 °C. Peřejnaté nesplavné řeky Usutu, Komati. Převládají savany, na svazích hor borové lesy.

Obyvatelstvo tvoří zejm. Svazijci (84 %, 1983), Zuluové (10 %) a Tsongové. Náboženství křesťanské (77 %, zejm. protestantské), animistické. Přirozený přírůstek obyvatel 2,8 % ročně (1990 – 95). Střední délka života mužů 55 let, žen 60 let (1990 – 95). Negramotnost 23 % (1995). Urbanizace 34 % (1991).

Rozvojový stát s těžbou nerostných surovin, hospodářsky závislý na JAR. Hrubý národní produkt 1 050 USD/obyv. (1993). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 24 % v zemědělství, 22 % v průmyslu. Obdělává se 11 % plochy, louky a pastviny pokrývají 62 %, lesy 7 % území.

Pěstuje se cukrová třtina (3,6 mil. t, 1993), kukuřice, luštěniny, bavlník, ovoce. Chov skotu (620 000 kusů, 1993) a koz. Těží se azbest (26 700 t, 1994), diamanty (52 800 karátů), uhlí, železná ruda. Průmysl potravinářský, textilní. Silniční a železniční dopravní (spojení s přístavem Maputo v Mosambiku), mezinárodní letiště Mbabane.

Svazijci ustavili v 19. stol. svůj kmenový svaz. Po búrské válce nad ním Britové vyhlásili protektorát (1902 – 68). 6. 8. 1968 vyhlášena nezávislost. Svazijsko je nezávislá konstituční monarchie, člen Commonwealthu. V čele státu je král. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament; tvoří jej Poslanecká sněmovna (65 členů) a Senát (30 členů).