Dominikánská republika

Následující stránky jsou upraveným podkladem pro tvorbu papírového fotoalba z poznávacího zájezdu Dominikánskou republikou "Po stopách Kryštofa Kolumba", které vždy po návratu z cest vytvářím. Protože zde nejsou stovky fotek, pohlednic, vstupenek, letáků a dalších příloh, nemá tento článek stejnou vypovídací hodnotu, jako má moje fotoalbum, které je navíc doplněno jedenapůlhodinovou videoreportáží, kterou jsem nastříhal a namixoval s průvodním slovem z původních asi 2 hodin natočených kamerou v Dominikánské republice.

Fotografie jsou upraveny pro internet, velikost souborů je snížena na úkor kvality. Celý tento cestopis je k dispozici i v textové verzi bez fotek, ve formátu MS Word.

Cestopis je k dispozici také ve verzi s fotkami ve formátu pdf (po zobrazení se musí dát z menu nebo pravým tlačítkem myši Soubor-Uložit jako).

Zájezd po Dominikánské republice jsem absolvoval (se svou ženou Hankou a dětmi Janou a Jirkou) s cestovní kanceláří FIRO Tour, v Dominikánské republice zastupovanou místní cestovkou Caribissimo. V ceně jsme měli vstupy, přepravu, ubytování v hotelech minimálně *** (dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím), ve skutečnosti ale častěji byly hotely lepší kategorie, po většinu zájezdu all inclusive, jen někdy při výletech plnou penzi. Jeden výlet byl fakultativní (velryby u ostrova Baccardi, 65 amerických dolarů).

Za peníze – dominikánské peso – jsme kupovali jen občas suvenýry: sošky, šperky z místních polodrahokamů larimaru a jantaru, doutníky a rum.

Samozřejmě se smlouvá, ale ne jako v arabských zemích. Obvykle se povede srazit maximálně 30%. Ale otázka je, zda se má vůbec smlouvat - nejvíce se nakupuje v místech, kde jsou naše peníze často jediným zdrojem obživy celých rodin.

Je nutná redukce do zásuvek, a to i pro dvoukolíkové zástrčky. Občas lze kameru nabít ze zásuvky v koupelně, ale ne vždy. A samozřejmě napětí je 110V! Pozor třeba na dobíjení baterek do digitálu. Nejsem si jistý, jak vlastně funguje, kontrolka mně nesvítila, ale baterky se snad nějak nabily. Ale nevím, jak kvalitně.

Nevyplatí se spoléhat na teplé počasí. Občas zde prší a není to prý žádná vyjímka! Svetr je lepší přibalit s sebou. Pozor je třeba dávat v hotelech na ručníky - odjíždějící turisté po odevzdání pokojů si občas na pláži "půjčí" cizí hotelový ručník, personál ho večer najde na prázdné pláži a vrátí ho do výdejny, na recepci ale po okradených turistech chtějí 15 dolarů za kus. Vyplatí se vzít si z domu starý ručník a používat jej na obsazení lehátka. Nehotelový ručník nikdo neukradne, protože by jej postižený ihned poznal.